Cesta do království skřítků
My, rodiče dětí, jejichž třídní učitelkou je paní učitelka Irena Konečná, víme, že měsíc červen je již tradičně vyhrazen pro víkendový pobyt na turistické základně v Hraničných Petrovicích. Nejinak tomu bylo i letos. S třídou 1.A jsme vyjeli objevovat království skřítků.
Vše začalo na místě, kde vyvěrá pramen Těšíkovské kyselky. Tady jsme vyslechli pověst o zdejších skřítcích a o tom, jak dovedou pomáhat těm, kdo jsou ochotní pomoci ostatním. Zde se také začalo se sbíráním diamantů, díky kterým potom děti byly na závěr vpuštěny do podzemního království. Ale to předbíhám závěr. Hlavním průvodcem našeho pobytu byl skřítek Luciánek, který se dětem občas ukazoval a pomáhal jim hledat cestu do podzemního království.
Během pátku došlo k rozdělení dětí do skupinek a ke vzájemnému seznámení s vedoucími, kterými byli ochotní rodiče. Už ve skupinkách si děti vyráběly oděvy a různé pomůcky pro putování krajinou skřítků a samozřejmě také nezbytnou mapu.
Sobota byla věnována různým hrám a aktivitám dětí. Jak v lese, tak na poli, tak také na hřišti vedle naší ubytovny. Přes některé menší nehody, které byly částečně důsledkem veliké aktivity dětí a jejich ochoty hrát na „plné pecky“ a nic neošidit, jsme se propracovali k odpoledni, které jsme strávili na místním hřišti, kde jsme se s dětmi účastnili programu dětského dne. Program pro děti byl opravdu pestrý a doslova našlapán. Tak jsme se přenesli k večernímu času. Přes celý den se u her a aktivit sbíraly diamanty.
Když nastala tma, skřítek Luciánek přenesl děti do podzemního království skřítků, kde již čekal na děti král. Děti si vstup do něj „zaplatily“ vydobytými diamanty. Král děti pochválil a předal jim velký poklad.
Co bylo důležité? Tak jak řekl král skřítků spolu s Luciánkem: Nejdůležitější bylo to, že děti pracovaly a soutěžily spolu, dohromady, jako kamarádi. Uměly spolupracovat a uměly si také pomáhat. A to bylo právě to, co podzemní království dětem otevřelo.
V neděli jsme na papíry nakreslili vše, co jsme v království prožili.
Jak hodnotit celý průběh této akce? Děti prožily něco nového. Pro některé to byla nová zkušenost s několika dny strávenými bez rodičů, jen se svými kamarády. Bylo zajímavé děti pozorovat, jak se s tím dokážou vyrovnat a jak zvládnou také večery bez televize, kterou mnozí postrádali.
Velké poděkování patří paní učitelce Ireně Konečné za odvahu a ochotu vrhnout se opět do příprav a organizace tohoto pobytu pro děti. Poděkování patří také všem ochotným rodičům, kteří se zapojili do zdárného průběhu akce. Bez ochotných lidí jak při vedení dětí, tak i v kuchyni to prostě nejde při sebevětší vůli dělat.
Evžen Mikolajek
