Swingtime - Příběhy bezpráví
„…chtěl bych aspoň jednou jedinkrát v životě stát na scéně, aby do mě praly reflektory. Dva reflektory! Zleva, zprava. Já zavřu oči, roztáhnu ruce, klaním se a pak se ozve ohromující potlesk – asi to souvisí s tou touhou být na HOUPAČCE pořád nahoře …“
Swing znamená anglicky „houpačka“ a divák tohoto filmu je vlastně stále na houpačce – filmovým střihem je jednou nahoře – bezstarostná zábava mladých Čechů tančících swing a užívajících si života - jednou dole – chladně STB zrežírovaný přechod státní hranice s falešnou americkou vojenskou stanicí, kde z obětí provokace přesvědčivý „americký“ důstojník vytáhne informace o známých, kteří by přece dobré „myšlence svobody“ mohli pomoci – WELCOME TO FREEDOM … Ach jak důvtipný filmový scénář! A ten nápad! … kdyby se nezakládal na pravdě – na skutečné akci STB, jež posléze získala název Kameny, rozuměj „posunuté“ hraniční kameny.
Na této filmové houpačce se v pátek 25.11. společně ocitli žáci devátých tříd v rámci projektu Příběhy bezpráví humanitární organizace Člověk v tísni. Po promítnutí filmu následovala debata a téma nastolené samotným filmovým snímkem – člověk v soukolí totality - rozebral host projektu Vilém Zlamal.
Jazzový muzikant Hajn (Vladimír Dlouhý), „narušitel státní hranice“, svým klavírním uměním dotváří atmosféru „americké“ stanice. Nemá příliš na výběr – bojí se o ženu a musí věřit slibům, zároveň je škvařen výčitkami svědomí. Je mu však přislíbena „známým v nepřízni osudu“ pomoc - únik přes čáru … Hajnova „kopečkářská“ kapela je již v „péči“ StB, ale v jejich sále už je kapela jiná – tá da dá , ta dá da , tá da da, ta da dá… ta bezstarostnost!!!
Touha hlavního hrdiny dochází naplnění – je (se svojí ženou) ozářen dvěma reflektory, roztahuje ruce, klaní se – dohrál přece svůj part – aplaus přichází … ta da da da da da da …dávkou ze samopalu – jsme na „lidově demokratické“ hranici.
Někdy je z houpačky trochu špatně …
Mgr. Robert Jakůbek
