Cesta do hlavního města Nepálu za 3. ročníkem Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice junior neboli IOAA jr. 2024 začala pro český tým 2. října na letišti Václava Havla v Praze.
Český tým se skládal z pěti studentů, tedy soutěžících, Alexe Faivra, Marka Nedomy, Marie Hrubé, Petra Bartáka, mě - Tadeáše Smičky a dvou vedoucích týmu RNDr. Václava Pavlíka Ph. D a Radky Křížové. Letělo se letadlem z Prahy do Dubaje a po přestoupení do dalšího letadla se pokračovalo do města chrámů Káthmandu.
Po příletu nás našel náš průvodce, který se o české studenty po celý pobyt staral. Se starostlivostí začal hned na letišti, kde zařídil, abychom z něj byli co nejdříve pryč. Po letišti následovala přeprava do hotelu. Hotel to byl pěkný, nabízel dvě terasy s nádherným výhledem na Káthmandu, obklopený horami, velkou jídelnu s rozmanitou nabídkou pokrmů mně známých i cizích, decentní pokoje a řadu sálů pro různé akce. Tento hotel neposkytoval studentům pouze pobyt a něco na zub, ale také místo se zázemím pro různé akce, jako například pouštění draků nebo kulturní noc, na níž každá z devatenácti zúčastněných zemí měla kulturní vystoupení.
4. října proběhl zahajovací ceremoniál, ve kterém Nepál předváděl svoji rozmanitou kulturu. Také jsme se během ní dozvěděli o tragické smrti dvou nepálských studentů, kteří zahynuli během tamních záplav pár dní před soutěží při cestě na olympiádu. Další den byla seznamovací skupinová soutěž, na kterou studenty náhodně rozdělili do týmů. V těchto týmech nás komise prověřovala ze znalostí a i z fyzické zdatnosti. Stejný den se všichni studenti šli večer vzorově vyspat, protože příští ráno nás čekal test z teorie, pravděpodobně nejtěžší část celé soutěže. Test byl přiměřené obtížnosti, však dle mého názoru byl hlavním určovatelem pořadí. Následující den byl praktický test. Ten zkoušel studenty ze znalosti noční oblohy a schopnosti pozorování vesmírných objektů.
Samozřejmě, když jste tak daleko, tak si to tam musíte řádně prohlédnout. K tomuto sloužil 8. říjen, který byl věnován obdivování krás hlavního města Nepálu. Navštívili jsme např. starobylé náměstí Durbar a Svajambhunáth - nejstarší stúpu na území Nepálu. Den poté už nastal závěrečný ceremoniál, na němž jsme s napětím čekali na vyhlášení výsledků. Po napínavém večeru z ceremoniálu jsme odešli já, Marek Nedoma a Marie Hrubá s čestnými uznáními, Petr Barták s bronzovou medailí, Alex Faivre se zlatou medailí a oceněními za nejlepšího řešitele teorie a celkově nejlepšího řešitele. A k těmto oceněním navíc dostal celý český tým ocenění za nejlepší plakát o spojení astronomie a kultury v naší zemi, na kterém jsme všichni pracovali společně.
Cesta zpět proběhla podobně jako cesta tam, až na malý problém. Ten spočíval v přepravě cen. To postihlo hlavně Alexe s jeho enormním množstvím trofejí.
Celý týden protkaný zábavnými aktivitami jsem si užil, získal jsem nové kamarády a poznal lidi se stejnými zájmy jako já. Zavítal jsem do koutku světa, kam jsem si myslel, že se nikdy nedostanu, a nabral jsem rady a zkušenosti, jež mi pomohou do budoucna.
Tadeáš Smička, žák 9.B